ČSR 1918 - 1938

Československá republika převzala rakouské církevní zákonodárství. Majetek katolické církve požíval stejné státní ochrany, jaké požívala jiná obecně užitečná nadání. V roce 1919 byla provedena pozemková reforma, jejímž cílem bylo odejmout část velkostatků velkým pozemkovým vlastníkům a rozdělit takto získanou půdu bezzemkům. Tato pozemková reforma ukončená v roce 1930 odňala velkým pozemkovým vlastníkům celkem 2.358.204 ha půdy, z toho 732.783 ha půdy zemědělské. Určitá část této půdy byla odňata také církevním vlastníkům.

Velký církevní majetek, který podléhal zákonu č. 215/1919 Sb. O zabrání velkého majetku pozemkového, jak se oficiálně nazývala první československá pozemková reforma prováděná ve prospěch drobných vlastníků, kterým měla být část tohoto velkého pozemkového vlastnictví převedena, představoval tuto rozlohu:

územírozloha
Čechy103 295 ha
Morava 130 824 ha
Celkem 234 119 ha

Provedením reformy bylo z něho převedeno na nové nabyvatele v Čechách 25.837 ha, tj. 25 % církevní půdy, na Moravě 11.138 ha, tj. 8,5 % církevní půdy, celkem 36.975 ha, tj. 16 % církevní půdy.

Půda převedená na nové nabyvatele však představovalo jen menší část státem zabrané půdy. Zábor v podstatě znamenal, že si stát vyhradil právo pozdější konfiskace v rámci téhož zákona. Protože vznikly nejasnosti, kdo je vlastně vlastníkem této půdy podléhající záboru, zda stát nebo církev a jiní pozemkoví vlastníci, jejichž majetek se octl v záboru, řešila se tato věc u Nejvyššího správního soudu.Ten rozhodl dne 14. 4. 1927, že záborem nepřešlo vlastnické právo na stát. Církev tedy zůstala vlastníkem těchto nemovitostí. Stát vyňal církvi ze záboru celkem:

územírozloha
Čechy 50 610 ha
Morava17 019 ha
Celkem 67 629 ha

půdy, kterou nehodlal ani v budoucnu konfiskovat. Církev ovšem i nadále hospodařila na celém svém majetku kromě toho, který byl v rámci zákona přidělen drobným vlastníkům. Roku 1926 byl upraven kongruový zákon, který přiznal platy duchovním církví a náboženských společností za veřejné služby, např. vedení matrik apod. Dne 9. dubna 1934 byla uzavřena mezi československým ministerstvem zahraničních věci a Pozemkovým úřadem na jedné straně a Vratislavským arcibiskupství na druhé straně dohoda o způsobu provedení pozemkové reformy na statcích arcibiskupství. Právním nástupcem vratislavského arcibiskupství se stala Apoštolská administratura v Českém Těšíně, zřízená v roce 1949. Dohoda byla provedena jen zčásti a revize 1. pozemkové reformy uzákoněná v roce 1947 její do budoucna odložené části vůbec nerespektovala.

zdroje, prameny:

Jiří Rajmund Tretera: Církevní právo, JK Praha 1993; Kodex kanonického práva, Zvon 1994; Jiří Rajmund Tretera: Stát a církve v České republice, Karmelitánské nakl. 2002

zpracovala Jana Němečková

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST OLEŠNICE NA MORAVĚ