ČESKOSLOVENSKO 1945 - 1992

Obnovená Československá republika se ocitla pod silným vlivem komunistické ideologie od samého počátku své existence. Pro osud církevního majetku znamenal další těžkou pohromu zákon č. 142/1947 Sb. o revizi první pozemkové reformy. Tento zákon byl přijat Ústavodárným Národním shromážděním dne 11. července 1947 a způsob jeho realizace byl stanoven vládním nařízením č. 194/1947 Sb. ze dne 12. listopadu 1947 o soupisu pozemkového majetku pro revizi první pozemkové reformy a o jejím vyznačení v pozemkových knihách. K soupisu a záboru tedy došlo těsně před únorem 1948.

Výměra církevních pozemků přihlášených k revizi první pozemkové reformy činila 177 673 ha. Církvi po ní mělo zůstat jen 5 203 ha. Ihned po únoru však komunisté přistoupili k provedení radikální pozemkové reformy vydáním zákona č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě, kterou byla konfiskována prakticky veškerá zemědělská a lesní půda. Stalo se tak v době, kdy revize první pozemkové reformy byla v běhu a nebyla ještě dokončena. Po této reformě církvi zůstaly jen kostely, fary a farní zahrady do 1 nebo 2 ha. Tímto zákonem církev přišla i o drobné rozptýlené pozemky, které až dosud byly ve vlastnictví jednotlivých farností nebo řádů.

Oba zákony o pozemkové reformě, a to jak zákon č. 142/47 Sb., tak zákon č. 46/1948 Sb., ustanovovaly finanční odškodnění za vyvlastněné pozemky. Církev však nikdy finanční náhradu vyplývající z obou zákonů nedostala, takže stát přišel k církevnímu majetku zadarmo.

Protože tím byla církev úplně zbavena své ekonomické základny a byla od této chvíle zcela odkázána na státní pomoc, přijal stát ihned zákon č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. V něm se zavázal hradit osobní požitky duchovních, jejich cestovní, stěhovací a jiné výlohy, sociální dávky a věcné náklady církve. Za to si vyhradil dozírat na církevní majetek a udělovat duchovním státní souhlas k výkonu duchovenské služby.

Tím však zdrcující útok na svobodu církve nedokončil. Ve dnech 13. a 14. dubna 1950 bylo naráz internováno všech 2 200 řeholníků a během července až října téhož roku bylo internováno také všech 10 000 řeholnic. Stát se zmocnil tímto násilným aktem asi 850 klášterních objektů. Protože však tento čin nebyl na rozdíl od záboru zemědělské a lesní půdy nikdy podložen zákonným předpisem, prohlašovala prokuratura, že tyto objekty i nadále patří církvi. Ve skutečnosti se ovšem postupovalo tak, že správcem mnoha těchto objektů byla ustanovena Náboženská matice, která je bezostyšně darovala nejrůznějším socialistickým organizacím.

Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 začalo být zřejmé, že zákon o hospodářském zabezpečení církve z roku 1949 se vrzy stane v novém právním pořádku anachronismem, a bylo nutno uvažovat o tom, jak by mělo vypadat ekonomické zabezpečení církve v demokratickém státě. S tím úzce souvisela i otázka, zda se má církve ucházet o vrácení majetku či nikoliv.

Z počátku byli církevní představitelé v této věci velmi zdrženlivý. Všude pracovali noví lidé, kteří se museli teprve zorientovat ve všech církevních problémech. V čele církve stanula nová hierarchie, řády obnovovaly svou činnost a potřebovaly ji někde zahájit. Proto vznikl přirozený požadavek na vrácení jejich majetku. Ten však sloužil jiným účelům a nebylo snadné ho uvolnit. Proto bylo zákonem č. 298/1990 Sb. o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací vráceno řeholníkům 57 objektů. Brzo se ukázalo, že to nestačí pro jejich náležitý rozvoj, a tak přes nechuť levice bylo zákonem č. 338/1991 Sb. vráceno dalších 113 objektů. Pokus uzákonit vrácení dalšího, zejména diecézního majetku církvi přes podporu všech českých pravicových stran ztroskotal na odmítavém postoji levice a HZDS, takže nakonec hlasy čtyř slovenských poslanců byla tato historická šance zmařena.

zdroje, prameny:

Jiří Rajmund Tretera: Církevní právo, JK Praha 1993; Kodex kanonického práva, Zvon 1994; Jiří Rajmund Tretera: Stát a církve v České republice, Karmelitánské nakl. 2002

zpracovala Jana Němečková

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST OLEŠNICE NA MORAVĚ