Toto je okamžik, den, čas, který učinil Pán, jásejme a radujme se z něho (srov. Ž 118).
Jan 20,1-9
Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých.
Biblický program brněnské diecéze (vezmiacti.cz), nedělní liturgie (vira.cz)
komentář A.Scarana, Stůl slova (pastorace.cz)
„Nepadne-li pšeničné zrno do země (radiovaticana.cz)
Zmrtvýchvstání není plodem spekulace, ani mystické zkušenosti (URBI ET ORBI)
Co zaujalo z nedělních textů Vás? Oslovily Tě nějak úryvky Písma? S ostatními se lze podělit skrze komentáře…